Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti.

Kardinál Beran se narodil v Plzni r. 1888. Základy jeho osobnosti položila rodina. Bylo jich několik: samozřejmě předaná a živá víra, vzájemnost v početné rodině, skromnost a pracovitost daná trvale nízkou ekonomickou situací, zájem o výchovu a vzdělání dětí a mládeže, který převzal od svého otce, jenž byl učitelem. Především od něho, ale i od ostatních členů rodiny získal lásku ke své vlasti. Dá se říct, že už jako chlapec byl připraven pro život a jeho charakter byl určen. Vše, čím v dalším životě prošel, můžeme s jistou nadsázkou označit za „běžný“ život člověka, který obstál v dobách, kdy žil.

V jeho biografii lze snadno sledovat růst toho, co jsme pojmenovali jako základ z raného dětství. Chudý student se musel sám o sebe postarat. Po maturitě odešel do semináře v Římě. I tam se probíjel obtížně a nesl těžce dlouhé odloučení od vlasti. Po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Přímým hrůzám zákopové války ušel, ale i zázemí bylo první lekcí o nelidskosti. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Je spíše zázrakem, že při heydrichiádě nebyl rovnou popraven. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku.

Dal se do nadějné práce. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Blížící se hrozbu rozpoznal brzy. Ke svátku blahoslavené Anežky Přemyslovny, k níž ho vázalo silné pouto jako k patronce jeho kněžství, píše v roce 1948 ještě před únorem zásadní varovný pastýřský list. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Tedeum po zvolení Klementa Gotwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ani ne za půl roku už byli ve vězeních, a za slib zachování církevního školství. Tušil, že slib je falešný, ale jeho omyl byl ještě hlubší. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálem Mindszentym, Wyszyńskim a Stepinacem. Internace probíhala mírněji než v nacistických táborech, ale byla horší díky vyděračství, úskokům a případům, kdy dozorci získali na svou stranu některou ze spoluinternovaných řeholnic. Ty pak vynikaly v nebrutálním sadismu, v trvalém ponižování.

Státní orgány byly zneklidněny oznámením, že Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a žádal, aby převzal svou hodnost v Římě. Výsledkem byl návrh, že kardinál do Říma bude propuštěn, ale se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa administrátora pražské arcidiecéze, kterým se měl stát a stal František Tomášek, přijal kardinál Beran doživotní vyhnanství. S bezmeznou bolestí přijal tento trest a o svůj smutek se podělil v radostném setkání s papežem. Celý svůj pobyt v Římě nesl jako vyhnanec a všemi silami se snažil udržet každé vlákno styku s vlastí, upnul se k emigrantům a krajanům, které navštěvoval, i ke každé návštěvě z domova.

Po celou dobu svého pobytu v Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě v průběhu čtvrté části jednání II. Vatikánského koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Pro mnohé to bylo nepochopitelné, ale příčina byla jednoduchá. Osudy jednotlivců se v dějinách opravdu podivně proplétají. Pavel VI. byl v době II. světové války málo významný klerik, ale připadlo mu být spojkou mezi papežem a neodvolaným československým nunciem, který z Prahy přesídlil do Milána. Vatikán totiž nikdy neuznal Mnichovskou dohodu. Tento nuncius z papežova pověření udržoval styky s československou exilovou vládou přes rovněž neodvolané československé diplomaty ve Švýcarsku. Mladý diplomatický styčný důstojník věděl vše o nejrůznějších akcích, tedy i o celém průběhu výsadku a atentátu na Heydricha. Znal tak i postoje Beranovy. Pavel VI. tímto způsobem zapojený do akce, která odhalila pravou tvář nacismu a stala se tak mezníkem celé války, měl úctu ke každému, kdo se do akce jakkoli dostal a trpěl kvůli tomu. Jeho vřelý vztah k naší zemi se projevil mnohokrát a v případě kardinála Berana nejvýznamněji při Beranově projevu po činu Jana Palacha a pak při kardinálově smrti. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

O přenesení těla kardinála Berana do vlasti, což bylo jeho výslovné přání uvedené v testamentu, se vyjednávalo dlouho. Podobně jako Polsko u sv. Vojtěcha ani Vatikán nechtěl jen tak vydat ostatky muže, jehož beatifikační proces byl již v průběhu. Bylo také třeba odstranit překážku, která formálně bránila návratu, totiž kardinálův vynucený slib, že se nevrátí ani po smrti, který dosud ležel na ministerstvu zahraničí. Byl však ihned s omluvou zrušen a vznesena přeuctivá žádost, aby Vatikán návrat umožnil.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Řekl jsem, že jeho návrat je symbolický a je jednoznačně slovem do současné naší společenské situace. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč arcibiskupe“ a varoval. Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli všechny ideové hodnoty našeho státu, jak nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na druhého, až ji nedělá nikdo. Naříkáme, že nemáme osobnosti a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé.

Zvu i vyzývám k účasti na jeho uvítání především kněze a seminaristy, ale i celou naši společnost. Neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa. Neřekne nám už ani jediné slovo, jeho mlčení však bude výmluvnější než vše, co řekl během svého života. A hlavně bude zde mezi námi, zmatenými a ustrašenými, a zároveň mezi těmi, kdo vítězně vešli do domu Božího a vedou tam i nás. Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl století k slávě pražské katedrály.

+ Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský a primas český

(Prosím, aby byl pastýřský list přečten na 2. neděli velikonoční 8. dubna 2018.)

Pět let pontifikátu Benedikta XVI.

V pondělí 19. dubna dovrší Benedikt

XVI. pět let svého pontifikátu. Řada diecézí

zahájila 11. dubna devítidenní modlitby

za papeže.

 Pěti letům jeho pontifikátu odpovídá

pět obvinění, jež proti němu byla za tuto

dobu vznesena.

SVĚTEC NA DUBEN - SVATÝ VOJTĚCH

Svatý Vojtěch - přední patron pražské arcidiecéze a zakladatel prvního mužského benediktinského kláštera v Čechách před 1010 lety.

Zpráva o mizení, násilné konverzi a násilném manželství egyptských křesťanek

Zpráva o obchodování s lidmi – byla 10. listopadu 2009 uveřejněna CSI a Koptskou nadací pro lidská práva.

Co vězí za demagogickými útoky proti papeži?

Neustávající celosvětová mediální kampaň očerňující papeže Benedikta XVI. trvá a mohla začít jenom díky tomu, že žurnalisté a vlastníci médií si mohou být jisti tím, že nikdy nebudou papežem ani jinými církevními subjekty zažalováni za urážku dobrého jména. Přemýšlivý uživatel médií sice dříve či později pochopí, že se jedná o vykonstruované kauzy, které působí tím více rozruchu, čím jsou nehoráznější.

Nepravdivé obvinění Benedikta XVI. americkým listem New York Times

Vatikánské tiskové středisko vydalo prohlášení zaslané deníku New York Times, který ve svém dnešním vydání napsal, že bývalý kardinál Ratzinger jakožto prefekt Kongregace pro nauku víry zamlčel případ pedofilie kněze Lawrence Murphyho z diecéze Milwaukee.

Přes dva tisíce účastníků na Pochodu pro život

Stále rostoucí počet účastníků jubilejního desátého Pochodu pro život prošel v počtu více než dvou tisíc lidí v sobotu 20. března 2010 centrem Prahy. Velké množství lidí neslo bílé dřevěné kříže, které organizátoři připravili jako symboly obětí genocidy potratů. Ta si v naší zemi vyžádá ročně více než 25 tisíc zabitých počatých dětí.

Přehled papežských bohoslužeb ve Svatém týdnu

Dnes byl zveřejněn kalendář papežských bohoslužeb ve Svatém týdnu. V neděli 28. března v 9:30 bude Benedikt XVI. na náměstí sv. Petra slavit liturgii Květné neděle, spolu se Světovým dnem mládeže.

Pedofilní krize západní společnost- O čem se nemluví

Možná, že letošní postní doba bude pro Benedikta XVI. nejtěžší. Po hořkém potvrzení toho, co prohlásil jako prefekt Kongregace pro nauku víry během rozjímání křížové cesty u Kolosea v roce 2005 ("Kolik špíny je v církvi!"), následuje nyní nechutný hon, kterého se účastní světská média různého ražení, disidenti typu Hanse Künga a lobby šiřitelů nových lidských práv. Jsou to dny tmářství a hněvu sdělovacích prostředků a Petr je opět uprostřed bouře.

Benedikt XVI. jmenoval Mons. Dominika Duku pražským arcibiskupem

Svatý otec Benedikt XVI. jmenoval arcibiskupem pražským Mons. Dominika Duku, OP, dosavadního biskupa královéhradeckého. Jmenování bylo dnes (13.2.2010) oznámeno ve Vatikánu.

Poselství papeže Benedikta XVI. k postní době 2010

Bůh dává spravedlnost na základě víry v Ježíše Krista

(srov. Řím 3,21-22)

Příčinou ekonomické krize je pokles porodnosti

"Na populační růst se často pohlíží jako na příčinu chudoby, zatímco on je prostředkem k jejímu překonání, protože řešení chudoby není jen v pracovní síle.

Kdo je (arci)biskup

V těchto dnech, kdy mnoho lidí očekává jmenování nástupce kardinála Vlka na stolci pražských arcibiskupů, možná není zbytečné připomenout si, kdo je to vlastně biskup, jaké jsou jeho povinnosti a úkoly a jak se biskupem stává.

Na prahu nového roku

Stoje na prahu nového roku, zamýšlí se kardinál Miloslav Vlk nad jednou z největších změn, které jeho osobně i jeho arcidiecézi v nadcházejícím roce očekávají. 

Převzato z osobního webu pana kardilála.

Slavnost Ježíše Krista Krále

22. listopadu 2009  je poslední neděle letošního církevního roku a je slavností Pána Ježíše, který mezi lidmi žil jako služebník všech - toho dnes oslavujeme jako Krále všech králů.

Pontifex  

 "S laskavým  souhlasem redakce převzato ze serveru Skleněný kostel (www.sklenenykostel.cz)".