Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti.

Kardinál Beran se narodil v Plzni r. 1888. Základy jeho osobnosti položila rodina. Bylo jich několik: samozřejmě předaná a živá víra, vzájemnost v početné rodině, skromnost a pracovitost daná trvale nízkou ekonomickou situací, zájem o výchovu a vzdělání dětí a mládeže, který převzal od svého otce, jenž byl učitelem. Především od něho, ale i od ostatních členů rodiny získal lásku ke své vlasti. Dá se říct, že už jako chlapec byl připraven pro život a jeho charakter byl určen. Vše, čím v dalším životě prošel, můžeme s jistou nadsázkou označit za „běžný“ život člověka, který obstál v dobách, kdy žil.

V jeho biografii lze snadno sledovat růst toho, co jsme pojmenovali jako základ z raného dětství. Chudý student se musel sám o sebe postarat. Po maturitě odešel do semináře v Římě. I tam se probíjel obtížně a nesl těžce dlouhé odloučení od vlasti. Po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Přímým hrůzám zákopové války ušel, ale i zázemí bylo první lekcí o nelidskosti. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Je spíše zázrakem, že při heydrichiádě nebyl rovnou popraven. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku.

Dal se do nadějné práce. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Blížící se hrozbu rozpoznal brzy. Ke svátku blahoslavené Anežky Přemyslovny, k níž ho vázalo silné pouto jako k patronce jeho kněžství, píše v roce 1948 ještě před únorem zásadní varovný pastýřský list. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Tedeum po zvolení Klementa Gotwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ani ne za půl roku už byli ve vězeních, a za slib zachování církevního školství. Tušil, že slib je falešný, ale jeho omyl byl ještě hlubší. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálem Mindszentym, Wyszyńskim a Stepinacem. Internace probíhala mírněji než v nacistických táborech, ale byla horší díky vyděračství, úskokům a případům, kdy dozorci získali na svou stranu některou ze spoluinternovaných řeholnic. Ty pak vynikaly v nebrutálním sadismu, v trvalém ponižování.

Státní orgány byly zneklidněny oznámením, že Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a žádal, aby převzal svou hodnost v Římě. Výsledkem byl návrh, že kardinál do Říma bude propuštěn, ale se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa administrátora pražské arcidiecéze, kterým se měl stát a stal František Tomášek, přijal kardinál Beran doživotní vyhnanství. S bezmeznou bolestí přijal tento trest a o svůj smutek se podělil v radostném setkání s papežem. Celý svůj pobyt v Římě nesl jako vyhnanec a všemi silami se snažil udržet každé vlákno styku s vlastí, upnul se k emigrantům a krajanům, které navštěvoval, i ke každé návštěvě z domova.

Po celou dobu svého pobytu v Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě v průběhu čtvrté části jednání II. Vatikánského koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Pro mnohé to bylo nepochopitelné, ale příčina byla jednoduchá. Osudy jednotlivců se v dějinách opravdu podivně proplétají. Pavel VI. byl v době II. světové války málo významný klerik, ale připadlo mu být spojkou mezi papežem a neodvolaným československým nunciem, který z Prahy přesídlil do Milána. Vatikán totiž nikdy neuznal Mnichovskou dohodu. Tento nuncius z papežova pověření udržoval styky s československou exilovou vládou přes rovněž neodvolané československé diplomaty ve Švýcarsku. Mladý diplomatický styčný důstojník věděl vše o nejrůznějších akcích, tedy i o celém průběhu výsadku a atentátu na Heydricha. Znal tak i postoje Beranovy. Pavel VI. tímto způsobem zapojený do akce, která odhalila pravou tvář nacismu a stala se tak mezníkem celé války, měl úctu ke každému, kdo se do akce jakkoli dostal a trpěl kvůli tomu. Jeho vřelý vztah k naší zemi se projevil mnohokrát a v případě kardinála Berana nejvýznamněji při Beranově projevu po činu Jana Palacha a pak při kardinálově smrti. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

O přenesení těla kardinála Berana do vlasti, což bylo jeho výslovné přání uvedené v testamentu, se vyjednávalo dlouho. Podobně jako Polsko u sv. Vojtěcha ani Vatikán nechtěl jen tak vydat ostatky muže, jehož beatifikační proces byl již v průběhu. Bylo také třeba odstranit překážku, která formálně bránila návratu, totiž kardinálův vynucený slib, že se nevrátí ani po smrti, který dosud ležel na ministerstvu zahraničí. Byl však ihned s omluvou zrušen a vznesena přeuctivá žádost, aby Vatikán návrat umožnil.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Řekl jsem, že jeho návrat je symbolický a je jednoznačně slovem do současné naší společenské situace. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč arcibiskupe“ a varoval. Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli všechny ideové hodnoty našeho státu, jak nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na druhého, až ji nedělá nikdo. Naříkáme, že nemáme osobnosti a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé.

Zvu i vyzývám k účasti na jeho uvítání především kněze a seminaristy, ale i celou naši společnost. Neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa. Neřekne nám už ani jediné slovo, jeho mlčení však bude výmluvnější než vše, co řekl během svého života. A hlavně bude zde mezi námi, zmatenými a ustrašenými, a zároveň mezi těmi, kdo vítězně vešli do domu Božího a vedou tam i nás. Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl století k slávě pražské katedrály.

+ Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský a primas český

(Prosím, aby byl pastýřský list přečten na 2. neděli velikonoční 8. dubna 2018.)

Pastýřský list ke kardinálu Beranovi

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti

Velikonoční pořad ve farnosti Novostrašecké

ADORACE v Getsemanské zahradě a u Božího hrobu od čtvrtka od 20.00 až do soboty večer do 20.00. Kdykoli v tuto dobu bude kostel otevřený ke ztišení a osobní modlitbě.

Zelený čtvrtek 29.3.2018 -  18.00 mše svatá v kostele na památku Poslední Večeře Páně s obřady 

Velký pátek  30.3.2018  - 12.00 Křížová cesta v kostele, po Křížové cestě: zahájení  Novény k Božímu Milosrdenství - 15.00 Velkopáteční obřady s uctíváním kříže v kostele

Bílá sobota  31.3.2018 - 20.00  Vigílie Zmrtvýchvstání Páně v kostele

 

Svátost  smíření,  svatá zpověď – v kapli sv. Norberta (fara):

 

·         Středa    28.3.   7.30 – 8.30 hod.                    

·         Zelený čtvrtek  29.3.  16.00 – 17.00 hod.

·         Velký pátek  30.3.   12.45 – 14.30 ;  16.00 – 18.00 hod

www.nove-straseci.eu

Květná neděle: liturgie, teologie a symbolika

Květná neděle otevírá nejvýznamnější týden v liturgickém roce, Svatý týden. Je to den připomínky vjezdu Páně do Jeruzaléma.

Koledníci děkují

Ruda: 10.932,-

Lišany: 7.2015,-

NS 13.566,-

CELKEM: 31. 703,-

!!!!  DĚKUJEME  !!!!

Slavnost Všech svatých 1.11.

Nabízíme bližší vysvětlení obou svátků:

Modlitba svatého růžence

Návod, jak se správně modlit svatý růženec

Narození  Panny  Marie

 

Poselství Svatého Otce Františka k 25. světovému dni nemocných

Úžas nad tím, co Bůh koná: «Veliké věci mi učinil ten, který je mocný…» (Lk 1,49)

Drazí bratři a sestry,

dne 11. února budeme slavit v celé církvi a zvláště v Lurdech 25. Světový den nemocných na téma: Úžas nad tím, co Bůh koná: «Veliké věci mi učinil ten, který je mocný…» (Lk 1,49). Tento den, ustanovený mým předchůdcem svatým Janem Pavlem II. v roce 1992 a poprvé slavený 11. února 1993 právě v Lurdech, poskytuje příležitost, abychom věnovali zvláštní pozornost nemocným anebo všeobecněji lidem trpícím. A zároveň vyzývá ty, kdo se pro ně obětují, počínaje rodinnými příslušníky až po zdravotnické pracovníky i dobrovolníky, aby vzdávali díky za povolání obdržené od Pána doprovázet nemocné bratry. 

Nabídka originálních výrobků sester bosých karmelitek

Nabízíme Vám odkaz na originální  výrobky sester bosých karmelitek. Výtěžek z prodeje je hlavním zdrojem jejich obživy.http://www.bosekarmelitky.cz/

Svátek Uvedení Páně do chrámu HROMNICE

V sobotu 2.2. slaví církev svátek Uvedení Páně do chrámu – Hromnice. Panna Maria a svatý Josef přinesli Ježíše jako dítě do chrámu, aby ho obětovali Bohu. Informujeme o významu svátku.

V našem kostele mše sv. z této slavnosti v sobotu od 17.30 po modlitbě sv. růžence, která začíná v 17.00.

ADVENT

Rorate caeli desuper et nubes pluant justum,
aperiatur terra et germinet Salvatorem.

 

 

 

Adventní doba naštěstí není pouze časem horečných nákupů. Má především svůj duchovní obsah. A tím je nejen příprava na Vánoce! Vyzývá nás k setkávání se s Kristem v našem každodenním životě a připravuje nás na jeho slavný druhý příchod.

 



 

Říjen - měsíc svatého růžence

Katoličtí křesťané jsou v měsíci říjnu vybízeni v tomto měsíci k intenzívní modlitbě svatého růžence. Zde se můžete dozvědět o této modlitbě něco bližšího.

Tříkrálová sbírka 2016

Poděkování  za  20.814,- do Tříkrálové sbírky

 

Ve dnech 4.-10. ledna se konala celonárodní Tříkrálová sbírka. Do ní se zapojily tři skupinky koledníků na Rudě v sobotu 9.1. pod vedením Kláry Baslíkové, Evy Dolejší a Dominiky Krausové,  které vybraly celkem 10.127,- Kč. V Novém Strašecí  jste mohli potkat Tříkrálové koledníky po celý týden v různou denní dobu a jejich výtěžek ve dvou  pokladničkách byl 10.687,-Kč. Velice děkujeme za Vaše milá přijetí a laskavé přispění do zapečetěných pokladniček- celý výtěžek 20.814,- Kč byl vložen na Tříkrálový účet u ČS. Moc děkuji koledníkům- a především dětem, které se zapojily jako králové. Též děkuji, za již tradiční,  pomoc paní místostarostce, za pečetění a následné úřední rozpečetění pokladniček a pomoc při počítání výtěžku sbírky.

 

Děkujeme a těšíme se s Vámi na viděnou zase za rok K+M+B 2016

 

Julie Adltová

Datum a obsah Vánoc

"Říká se, že Vánoce jsou původně pohanské svátky a církev si je jenom přivlastnila. Co je na tom pravdy?"

Co jsou májové pobožnosti

Májová pobožnost která se koná v měsíci květnu (v některých zemích na jižní polokouli v listopadu) v církvi římskokatolické, ke ctí Matky Boží; skládá se z úvahy, modliteb, loretánských litanií a končí udělením svátostného požehnání.


 

Projděme vznik a historii májové pobožnosti:

   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   

Ples pátek 21.2.2020 od 19.00   

 

Vše o plese /rezervace lístků, rozložení stolů, pořadatelé, kam půjde výtěžek plesu..../ naleznete na : http://www.ples-ns.cz/

 

Minispolčo pro dívky

pondělky 16:30 až 18:00

říjen až červen 2020

parte P.Peterka.pdf (dokument Adobe PDF)parte P.Peterka.pdf

Foto z pohřbu P. Peterky: zde