Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti.

Kardinál Beran se narodil v Plzni r. 1888. Základy jeho osobnosti položila rodina. Bylo jich několik: samozřejmě předaná a živá víra, vzájemnost v početné rodině, skromnost a pracovitost daná trvale nízkou ekonomickou situací, zájem o výchovu a vzdělání dětí a mládeže, který převzal od svého otce, jenž byl učitelem. Především od něho, ale i od ostatních členů rodiny získal lásku ke své vlasti. Dá se říct, že už jako chlapec byl připraven pro život a jeho charakter byl určen. Vše, čím v dalším životě prošel, můžeme s jistou nadsázkou označit za „běžný“ život člověka, který obstál v dobách, kdy žil.

V jeho biografii lze snadno sledovat růst toho, co jsme pojmenovali jako základ z raného dětství. Chudý student se musel sám o sebe postarat. Po maturitě odešel do semináře v Římě. I tam se probíjel obtížně a nesl těžce dlouhé odloučení od vlasti. Po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Přímým hrůzám zákopové války ušel, ale i zázemí bylo první lekcí o nelidskosti. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Je spíše zázrakem, že při heydrichiádě nebyl rovnou popraven. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku.

Dal se do nadějné práce. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Blížící se hrozbu rozpoznal brzy. Ke svátku blahoslavené Anežky Přemyslovny, k níž ho vázalo silné pouto jako k patronce jeho kněžství, píše v roce 1948 ještě před únorem zásadní varovný pastýřský list. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Tedeum po zvolení Klementa Gotwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ani ne za půl roku už byli ve vězeních, a za slib zachování církevního školství. Tušil, že slib je falešný, ale jeho omyl byl ještě hlubší. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálem Mindszentym, Wyszyńskim a Stepinacem. Internace probíhala mírněji než v nacistických táborech, ale byla horší díky vyděračství, úskokům a případům, kdy dozorci získali na svou stranu některou ze spoluinternovaných řeholnic. Ty pak vynikaly v nebrutálním sadismu, v trvalém ponižování.

Státní orgány byly zneklidněny oznámením, že Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a žádal, aby převzal svou hodnost v Římě. Výsledkem byl návrh, že kardinál do Říma bude propuštěn, ale se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa administrátora pražské arcidiecéze, kterým se měl stát a stal František Tomášek, přijal kardinál Beran doživotní vyhnanství. S bezmeznou bolestí přijal tento trest a o svůj smutek se podělil v radostném setkání s papežem. Celý svůj pobyt v Římě nesl jako vyhnanec a všemi silami se snažil udržet každé vlákno styku s vlastí, upnul se k emigrantům a krajanům, které navštěvoval, i ke každé návštěvě z domova.

Po celou dobu svého pobytu v Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě v průběhu čtvrté části jednání II. Vatikánského koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Pro mnohé to bylo nepochopitelné, ale příčina byla jednoduchá. Osudy jednotlivců se v dějinách opravdu podivně proplétají. Pavel VI. byl v době II. světové války málo významný klerik, ale připadlo mu být spojkou mezi papežem a neodvolaným československým nunciem, který z Prahy přesídlil do Milána. Vatikán totiž nikdy neuznal Mnichovskou dohodu. Tento nuncius z papežova pověření udržoval styky s československou exilovou vládou přes rovněž neodvolané československé diplomaty ve Švýcarsku. Mladý diplomatický styčný důstojník věděl vše o nejrůznějších akcích, tedy i o celém průběhu výsadku a atentátu na Heydricha. Znal tak i postoje Beranovy. Pavel VI. tímto způsobem zapojený do akce, která odhalila pravou tvář nacismu a stala se tak mezníkem celé války, měl úctu ke každému, kdo se do akce jakkoli dostal a trpěl kvůli tomu. Jeho vřelý vztah k naší zemi se projevil mnohokrát a v případě kardinála Berana nejvýznamněji při Beranově projevu po činu Jana Palacha a pak při kardinálově smrti. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

O přenesení těla kardinála Berana do vlasti, což bylo jeho výslovné přání uvedené v testamentu, se vyjednávalo dlouho. Podobně jako Polsko u sv. Vojtěcha ani Vatikán nechtěl jen tak vydat ostatky muže, jehož beatifikační proces byl již v průběhu. Bylo také třeba odstranit překážku, která formálně bránila návratu, totiž kardinálův vynucený slib, že se nevrátí ani po smrti, který dosud ležel na ministerstvu zahraničí. Byl však ihned s omluvou zrušen a vznesena přeuctivá žádost, aby Vatikán návrat umožnil.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Řekl jsem, že jeho návrat je symbolický a je jednoznačně slovem do současné naší společenské situace. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč arcibiskupe“ a varoval. Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli všechny ideové hodnoty našeho státu, jak nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na druhého, až ji nedělá nikdo. Naříkáme, že nemáme osobnosti a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé.

Zvu i vyzývám k účasti na jeho uvítání především kněze a seminaristy, ale i celou naši společnost. Neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa. Neřekne nám už ani jediné slovo, jeho mlčení však bude výmluvnější než vše, co řekl během svého života. A hlavně bude zde mezi námi, zmatenými a ustrašenými, a zároveň mezi těmi, kdo vítězně vešli do domu Božího a vedou tam i nás. Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl století k slávě pražské katedrály.

+ Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský a primas český

(Prosím, aby byl pastýřský list přečten na 2. neděli velikonoční 8. dubna 2018.)

Obrácení svatého Pavla

25.1. slaví církev svátek Obrácení sv. Pavla. Apoštol národů se při cestě do Damašku setkal s Ježíšem Kristem a obrátil se, změnil své smýšlení. Připomínáme si Boží zásah, kterým byl do prvotní církve povolán za nového apoštola její pronásledovatel, aby přinesl víru v Ježíše Krista do pohanského světa. Informujeme o významu tohoto svátku.

Arcibiskup Dominik Duka jmenován kardinálem

Dnes v poledne 6. ledna 2012 papež Benedikt XVI. na závěr mše svaté, kterou sloužil u příležitosti slavnosti Zjevení Páně, jmenoval pražského arcibiskupa Dominika Duku OP kardinálem. V 15.00 hodin arcibiskup Duka při této příležitosti dnes přijme na Arcibiskupství pražském zástupce médií.

Novoroční pastýřský list arcibiskupa pražského

Při bohoslužbách 1. ledna 2012 byl v kostelech pražské arcidiecéze čten pastýřský list pražského arcibiskupa Dominika Duky OP

Setkání ministrantů pražské arcidiecéze

V sobotu 5. listopadu 2011 začíná v 10.00 hodin v Arcibiskupském paláci arcidiecézní setkání ministrantů. Uvítáni budou arcibiskupem Dukou OP, navštíví kasárna Hradní stráže a od 15.00 hodin budou účastni mši svaté, kterou bude ve svatovítském chrámu celebrovat pražský arcibiskup.

Brigáda na farní zahradě 22. října

Již s předstihem si dovolujeme připomenout farní brigádu na farní zahradě 22. října od 14 hodin.

Památka Panny Marie Růžencové

Dne 7. 10. slaví církev památku Panny Marie Růžencové. Přinášíme informace související s Pannou Marií a modlitbou růžence.

Fotogalerie- Farní pouť 11.-14. 9. 2011

Fotogalerie- Farní pouť 11.-14. 9. 2011

Kard. Cañizares: Je třeba obnovit projev adorace při sv. přijímání

Vatikán. Katolický internetový portál španělského jazyka, Aci Prensa, přinesl rozhovor s kard. Antoniem Cañizaresem, prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, který zde prohlásil, že je doporučeníhodné, aby katolíci přistupovali ke svatému přijímání v kleče a podáváním do úst.

Podrobné informace k poutní cestě do Čenstochové.

 

Czestochowa 11.9. – 14.9.2011


Přistavení busu ve 12.30 hod.

Odjezd v neděli 11.9. ve 13.00 hod., od kostela z Nového Strašecí.



SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ

 

"Neboť on je naše jediná a dokonalá oběť: jako Beránek neposkvrněný se obětoval na kříži za spásu celého světa; a na svou smrt nám odkázal trvalou památku, když naposled večeřel se svými apoštoly. A my odevšad přicházíme, abychom jedli z jeho svatého stolu a měli účast na jeho vykoupení, a ty nás sjednocuješ ve víře a lásce a dáváš nám naději, že se svým Spasitelem jednou zasedneme za stůl v tvém věčném království." (z preface slavnosti)

Fotografie z biřmování minulou neděli

ZDE

6. dětský farní den

Srdečně zveme na 6. ročník tradičního dětského farního dne

Dekret o Liturgické úctě ke cti blahoslaveného Jana Pavla II

Český překlad Dekretu o liturgické úctě ke cti blahoslaveného Jana Pavla II., který vydala Kongregace pro bohoslužbu a svátosti k připravovanému blahořečení tohoto papeže.

Sobota pred beatifikaci: vigilie na Circo Massimo a bila noc v rimskych kostelech

 
Sobotní den je v Římě už zcela ve znamení duchovní přípravy na beatifikaci, která vyvrcholí večerním programem na pláni Circo Massimo. Přístup na toto prostranství mezi Palatinem a Aventinem bude věřícím umožněn od 17:30.

Benedikt XVI. vzpomíná na svého předchůdce

V Římě vrcholí přípravy na nedělní beatifikaci Jana Pavla II. Připomeňme si, jak v rozhovoru pro polskou veřejnoprávní televizi vzpomínal Benedikt XVI. na přátelství s Janem Pavlem II., které se zrodilo během konkláve v roce 1978.

   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   

Ples pátek 21.2.2020 od 19.00   

 

Vše o plese /rezervace lístků, rozložení stolů, pořadatelé, kam půjde výtěžek plesu..../ naleznete na : http://www.ples-ns.cz/

 

Minispolčo pro dívky

pondělky 16:30 až 18:00

říjen až červen 2020

parte P.Peterka.pdf (dokument Adobe PDF)parte P.Peterka.pdf

Foto z pohřbu P. Peterky: zde