Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti.

Kardinál Beran se narodil v Plzni r. 1888. Základy jeho osobnosti položila rodina. Bylo jich několik: samozřejmě předaná a živá víra, vzájemnost v početné rodině, skromnost a pracovitost daná trvale nízkou ekonomickou situací, zájem o výchovu a vzdělání dětí a mládeže, který převzal od svého otce, jenž byl učitelem. Především od něho, ale i od ostatních členů rodiny získal lásku ke své vlasti. Dá se říct, že už jako chlapec byl připraven pro život a jeho charakter byl určen. Vše, čím v dalším životě prošel, můžeme s jistou nadsázkou označit za „běžný“ život člověka, který obstál v dobách, kdy žil.

V jeho biografii lze snadno sledovat růst toho, co jsme pojmenovali jako základ z raného dětství. Chudý student se musel sám o sebe postarat. Po maturitě odešel do semináře v Římě. I tam se probíjel obtížně a nesl těžce dlouhé odloučení od vlasti. Po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Přímým hrůzám zákopové války ušel, ale i zázemí bylo první lekcí o nelidskosti. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Je spíše zázrakem, že při heydrichiádě nebyl rovnou popraven. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku.

Dal se do nadějné práce. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Blížící se hrozbu rozpoznal brzy. Ke svátku blahoslavené Anežky Přemyslovny, k níž ho vázalo silné pouto jako k patronce jeho kněžství, píše v roce 1948 ještě před únorem zásadní varovný pastýřský list. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Tedeum po zvolení Klementa Gotwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ani ne za půl roku už byli ve vězeních, a za slib zachování církevního školství. Tušil, že slib je falešný, ale jeho omyl byl ještě hlubší. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálem Mindszentym, Wyszyńskim a Stepinacem. Internace probíhala mírněji než v nacistických táborech, ale byla horší díky vyděračství, úskokům a případům, kdy dozorci získali na svou stranu některou ze spoluinternovaných řeholnic. Ty pak vynikaly v nebrutálním sadismu, v trvalém ponižování.

Státní orgány byly zneklidněny oznámením, že Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a žádal, aby převzal svou hodnost v Římě. Výsledkem byl návrh, že kardinál do Říma bude propuštěn, ale se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa administrátora pražské arcidiecéze, kterým se měl stát a stal František Tomášek, přijal kardinál Beran doživotní vyhnanství. S bezmeznou bolestí přijal tento trest a o svůj smutek se podělil v radostném setkání s papežem. Celý svůj pobyt v Římě nesl jako vyhnanec a všemi silami se snažil udržet každé vlákno styku s vlastí, upnul se k emigrantům a krajanům, které navštěvoval, i ke každé návštěvě z domova.

Po celou dobu svého pobytu v Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě v průběhu čtvrté části jednání II. Vatikánského koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Pro mnohé to bylo nepochopitelné, ale příčina byla jednoduchá. Osudy jednotlivců se v dějinách opravdu podivně proplétají. Pavel VI. byl v době II. světové války málo významný klerik, ale připadlo mu být spojkou mezi papežem a neodvolaným československým nunciem, který z Prahy přesídlil do Milána. Vatikán totiž nikdy neuznal Mnichovskou dohodu. Tento nuncius z papežova pověření udržoval styky s československou exilovou vládou přes rovněž neodvolané československé diplomaty ve Švýcarsku. Mladý diplomatický styčný důstojník věděl vše o nejrůznějších akcích, tedy i o celém průběhu výsadku a atentátu na Heydricha. Znal tak i postoje Beranovy. Pavel VI. tímto způsobem zapojený do akce, která odhalila pravou tvář nacismu a stala se tak mezníkem celé války, měl úctu ke každému, kdo se do akce jakkoli dostal a trpěl kvůli tomu. Jeho vřelý vztah k naší zemi se projevil mnohokrát a v případě kardinála Berana nejvýznamněji při Beranově projevu po činu Jana Palacha a pak při kardinálově smrti. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

O přenesení těla kardinála Berana do vlasti, což bylo jeho výslovné přání uvedené v testamentu, se vyjednávalo dlouho. Podobně jako Polsko u sv. Vojtěcha ani Vatikán nechtěl jen tak vydat ostatky muže, jehož beatifikační proces byl již v průběhu. Bylo také třeba odstranit překážku, která formálně bránila návratu, totiž kardinálův vynucený slib, že se nevrátí ani po smrti, který dosud ležel na ministerstvu zahraničí. Byl však ihned s omluvou zrušen a vznesena přeuctivá žádost, aby Vatikán návrat umožnil.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Řekl jsem, že jeho návrat je symbolický a je jednoznačně slovem do současné naší společenské situace. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč arcibiskupe“ a varoval. Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli všechny ideové hodnoty našeho státu, jak nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na druhého, až ji nedělá nikdo. Naříkáme, že nemáme osobnosti a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé.

Zvu i vyzývám k účasti na jeho uvítání především kněze a seminaristy, ale i celou naši společnost. Neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa. Neřekne nám už ani jediné slovo, jeho mlčení však bude výmluvnější než vše, co řekl během svého života. A hlavně bude zde mezi námi, zmatenými a ustrašenými, a zároveň mezi těmi, kdo vítězně vešli do domu Božího a vedou tam i nás. Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl století k slávě pražské katedrály.

+ Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský a primas český

(Prosím, aby byl pastýřský list přečten na 2. neděli velikonoční 8. dubna 2018.)

Co je to beatifikace neboli blahořečení?

Kanonizační proces neboli svatořečení v katolické církvi znamená prohlášení za svatého. V současném kanonickém právu je prohlášení za svatého posledním papežským úkonem, kterým je služebník Boží, zařazený před tím mezi blahoslavené, vepsán do seznamu svatých. Beatifikací je služebník Boží prohlášen za blahoslaveného

Blahořečení Jana Pavla II. na ČT a TV Noe

Česká televize připravila na svých programech ČT24 a ČT1 mimořádný program věnovaný beatifikaci Jana Pavla II.: Speciál Otázek Václava Moravce - Blahořečení Jana Pavla II. Podrobný program tohoto vysílání.

Fotogalerie- Svatý týden 2011

Prohlédněte si fotografie z letošních Velikonoc.

Pořad obřadů ve Svatém týdnu 2011  ve farním kostele

Velikonoční obřady

Benedikt XVI.: Ospalost apoštolů v Getsemanech je problém celých dějin církve

Ze včerejší katecheze Benedikta XVI.

Začalo Nádvoří národů. Akce, k níž papeže inspirovala návštěva v České republice

Rozhovor s jejím výkonným ředitelem, o. Jean-Marie Larentem Mazasem

Bohoslužby od 14.-26. března 2011

Mše sv. od 14.3 do 26.3 POUZE:

18. III. 2011 pátek v 17.30 Křižová cesta, v 18.00 mše sv. v NS

20. III. 2011 neděle v 9.30 mše sv. v NS, Lány ve 14.30 Křížová cesta, v 15.00 mše sv.

25.III. 2011 pátek v 17.30 Křížová cesta, v 18.00 mše svatá v NS

Ze sta lidí zavražděných kvůli víře je 75 křesťanů

New York. Na fóru Rady pro lidská práva OSN to připomněl vatikánský představitel, arcibiskup Silvano Tomasi. Jak řekl, v řadě oblastí světa stále častěji dochází k útokům na představitele minoritních náboženských komunit a jejich místa kultu. Tak je jim v praxi upírána náboženská svoboda, kterou obvykle garantuje právo, uvedl pozorovatel Svatého stolce.

Masopustní veselí na faře 6. března 2011

Podívejte se z námi na první fotky z letošního farního masopustu, který se velmi vydařil.

Čtrnáct pražských mučedníků

15. února si naše arcidiecéze připomene 400. výročí mučednické smrti čtrnácti františkánských bratří od Panny Marie Sněžné. Proces jejich beatifi kace byl poprvé zahájen už v 70. letech 17. století a několikrát

potom přerušen, naposledy kvůli politickým poměrům po Únoru 1948; obnoven byl roku 1994, v posledních letech ho měl na starosti

P. Petr Alkantara Houška OFM.

Arcibiskup Duka: Křesťané čelí plánované likvidaci formou genocidy

Svůj nesouhlas s přehlíživým postojem politiků, lidskoprávních organizací a médií k sílícímu pronásledování křesťanů přišlo v úterý 18. ledna večer vyjádřit na Václavské náměstí v Praze přes 200 lidí. Podpořit diskriminované křesťany přišel i pražský arcibiskup Dominik Duka s biskupem Václavem Malým, ale také představitelé židovské komunity.

Shromáždění za pronásledované křesťany

Organizátoři Petice na podporu pronásledovaných křesťanů svolali veřejné shromáždění na úterý 18. ledna od 17 hodin na Václavské náměstí v Praze.

Návštěva pana arcibiskupa a mikulášská FOTO

Prohlédněte si aktuální fotogalerii.

Bohoslužby ve vánočním oktávu 2010

 

24.12./půlnoční obřady na Štědrý den/ pátek 

20.00   kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Mšeci

   

 

22.00   kostel Narození P. Marie v Novém Strašecí

22.00  Srbeč – bohoslužba slova  

   

00.00   kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova v Lánech

  

25.12. /Narození Páně     1. svátek vánoční/  sobota

8.00   kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Mšeci

9.30   kostel Narození P. Marie v Novém Strašecí

15.00   kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova v Lánech

  

26.12. /sv. Štěpána     2. svátek vánoční/  neděle 

8.00   kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Mšeci

9.30   kostel Narození P. Marie v Novém Strašecí

15.00   kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova v Lánech

  

27.12. /pondělí/ svátek Svaté rodiny:  mše sv. v NS od 17.30 

  

28.12. /úterý/ Svátek Mláďátek belémských  mše sv. od 17.30 v kostele v NS

  

29.12 /středa/  vNS od 9.00 

 

30.12./čtvrtek/ v NS od 17.30

  

31. 12.  pátek  /Silvestr/ 16.30   kostel Narození Panny Marie v N. Strašecí -děkovná mše sv. za uplynulý rok

2011

1.1 ./Svátek Matky Boží, Panny Marie, Nový rok/   sobota 1. sobota v měsíci /večer není růžencová pobožnost/

8.00   kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Mšeci

9.30   kostel Narození P. Marie v Novém Strašecí

15.00   kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova v Lánech  

2.1. 2011 /neděle/ Mšec 8.00, Nové Strašecí 9.30, Lány 15.00

Pohřeb paní Cecilie Špírové

Dlouholetá kostelnice chrámu v Novém Strašecí, zbožná, statečná a skromná žena odešla 30. listopadu 2010 po dlouhé nemoci do Otcova domu.  R.I.P.

   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   

Ples pátek 21.2.2020 od 19.00   

 

Vše o plese /rezervace lístků, rozložení stolů, pořadatelé, kam půjde výtěžek plesu..../ naleznete na : http://www.ples-ns.cz/

 

Minispolčo pro dívky

pondělky 16:30 až 18:00

říjen až červen 2020

parte P.Peterka.pdf (dokument Adobe PDF)parte P.Peterka.pdf

Foto z pohřbu P. Peterky: zde