Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články

 

Pastýřský list k translaci kardinála Berana

K radosti letošních Velikonoc přistupuje, že Vám mohu oznámit radostnou zprávu o přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, Josefa kardinála Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Abychom si to mohli plně uvědomit a dobře se na jeho návrat připravit, připomenu, kdo se to vrací. Katolíci, především pražští, to vědí. Stále jsou mezi námi lidé, kteří ho osobně znali. Jenomže prach času a množství nových událostí zanese postupně i hluboko vtisknuté stopy. Naše střední a zvlášť mladší generace ví i o nedávné minulosti málo. Je to nebezpečné, jak vidíme v naší současnosti a oprávněně očekáváme v budoucnosti.

Kardinál Beran se narodil v Plzni r. 1888. Základy jeho osobnosti položila rodina. Bylo jich několik: samozřejmě předaná a živá víra, vzájemnost v početné rodině, skromnost a pracovitost daná trvale nízkou ekonomickou situací, zájem o výchovu a vzdělání dětí a mládeže, který převzal od svého otce, jenž byl učitelem. Především od něho, ale i od ostatních členů rodiny získal lásku ke své vlasti. Dá se říct, že už jako chlapec byl připraven pro život a jeho charakter byl určen. Vše, čím v dalším životě prošel, můžeme s jistou nadsázkou označit za „běžný“ život člověka, který obstál v dobách, kdy žil.

V jeho biografii lze snadno sledovat růst toho, co jsme pojmenovali jako základ z raného dětství. Chudý student se musel sám o sebe postarat. Po maturitě odešel do semináře v Římě. I tam se probíjel obtížně a nesl těžce dlouhé odloučení od vlasti. Po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Přímým hrůzám zákopové války ušel, ale i zázemí bylo první lekcí o nelidskosti. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Je spíše zázrakem, že při heydrichiádě nebyl rovnou popraven. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku.

Dal se do nadějné práce. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Blížící se hrozbu rozpoznal brzy. Ke svátku blahoslavené Anežky Přemyslovny, k níž ho vázalo silné pouto jako k patronce jeho kněžství, píše v roce 1948 ještě před únorem zásadní varovný pastýřský list. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Tedeum po zvolení Klementa Gotwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ani ne za půl roku už byli ve vězeních, a za slib zachování církevního školství. Tušil, že slib je falešný, ale jeho omyl byl ještě hlubší. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálem Mindszentym, Wyszyńskim a Stepinacem. Internace probíhala mírněji než v nacistických táborech, ale byla horší díky vyděračství, úskokům a případům, kdy dozorci získali na svou stranu některou ze spoluinternovaných řeholnic. Ty pak vynikaly v nebrutálním sadismu, v trvalém ponižování.

Státní orgány byly zneklidněny oznámením, že Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a žádal, aby převzal svou hodnost v Římě. Výsledkem byl návrh, že kardinál do Říma bude propuštěn, ale se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa administrátora pražské arcidiecéze, kterým se měl stát a stal František Tomášek, přijal kardinál Beran doživotní vyhnanství. S bezmeznou bolestí přijal tento trest a o svůj smutek se podělil v radostném setkání s papežem. Celý svůj pobyt v Římě nesl jako vyhnanec a všemi silami se snažil udržet každé vlákno styku s vlastí, upnul se k emigrantům a krajanům, které navštěvoval, i ke každé návštěvě z domova.

Po celou dobu svého pobytu v Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě v průběhu čtvrté části jednání II. Vatikánského koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Pro mnohé to bylo nepochopitelné, ale příčina byla jednoduchá. Osudy jednotlivců se v dějinách opravdu podivně proplétají. Pavel VI. byl v době II. světové války málo významný klerik, ale připadlo mu být spojkou mezi papežem a neodvolaným československým nunciem, který z Prahy přesídlil do Milána. Vatikán totiž nikdy neuznal Mnichovskou dohodu. Tento nuncius z papežova pověření udržoval styky s československou exilovou vládou přes rovněž neodvolané československé diplomaty ve Švýcarsku. Mladý diplomatický styčný důstojník věděl vše o nejrůznějších akcích, tedy i o celém průběhu výsadku a atentátu na Heydricha. Znal tak i postoje Beranovy. Pavel VI. tímto způsobem zapojený do akce, která odhalila pravou tvář nacismu a stala se tak mezníkem celé války, měl úctu ke každému, kdo se do akce jakkoli dostal a trpěl kvůli tomu. Jeho vřelý vztah k naší zemi se projevil mnohokrát a v případě kardinála Berana nejvýznamněji při Beranově projevu po činu Jana Palacha a pak při kardinálově smrti. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

O přenesení těla kardinála Berana do vlasti, což bylo jeho výslovné přání uvedené v testamentu, se vyjednávalo dlouho. Podobně jako Polsko u sv. Vojtěcha ani Vatikán nechtěl jen tak vydat ostatky muže, jehož beatifikační proces byl již v průběhu. Bylo také třeba odstranit překážku, která formálně bránila návratu, totiž kardinálův vynucený slib, že se nevrátí ani po smrti, který dosud ležel na ministerstvu zahraničí. Byl však ihned s omluvou zrušen a vznesena přeuctivá žádost, aby Vatikán návrat umožnil.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Řekl jsem, že jeho návrat je symbolický a je jednoznačně slovem do současné naší společenské situace. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč arcibiskupe“ a varoval. Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli všechny ideové hodnoty našeho státu, jak nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na druhého, až ji nedělá nikdo. Naříkáme, že nemáme osobnosti a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé.

Zvu i vyzývám k účasti na jeho uvítání především kněze a seminaristy, ale i celou naši společnost. Neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa. Neřekne nám už ani jediné slovo, jeho mlčení však bude výmluvnější než vše, co řekl během svého života. A hlavně bude zde mezi námi, zmatenými a ustrašenými, a zároveň mezi těmi, kdo vítězně vešli do domu Božího a vedou tam i nás. Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl století k slávě pražské katedrály.

+ Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský a primas český

(Prosím, aby byl pastýřský list přečten na 2. neděli velikonoční 8. dubna 2018.)

Zítřejší sobotní  ranní rorátní mše svatá v 7 hod.

Zveme Vás na ranní rorátní mši sv. se zpěvy,  zítra od 7.00 ve farním kostele v Novém Strašecí.  /večer nebude mariánská 1.sobota/

Děti můžou přinést lampiony.

Tříkrálová sbírka 2011 v naší farnosti

Co řekl papež - a co napsala média

Celý svět přetřásá pár hodin před vydáním nové knihy rozhovorů s Benediktem XVI. její jediný výsek. Lepkavé téma prezervativů zaujalo i české novináře, a tak se stále více lidí dozvídá dezinformaci o tom, jak "papež povolil užití kondomů" a nebo jak v nich vidí "obranu proti šíření AIDS".

Návštěva pražského arcibiskupa v Novém Strašecí

 


O první adventní neděli 28. listopadu 2010 vykoná pan arcibiskup Mons. Dominik Duka pastorační návštěvu ve farnosti


Svatý otec vyhlásil modlitební vigilii za počatý lidský život. Přidejte se!

V sobotu 27. listopadu 2010 Svatý otec Benedikt XVI. v bazilice svatého Petra v Římě zahájí slavnostní modlitební vigilii za každý nenarozený lidský život. Papež vyzývá celou církev, aby se k této modlitbě přidala.

Militantní islamisté zabili v Bagdádu desítky katolíků

Střelci (spojení s Al-Kajdou) zaútočili 31. října během mše na katolický kostel v Bagdádu.

Celý život jsem odporoval duchu liberalismu v náboženství

Promluva, kterou John Henry Newman pronesl 12. května 1879 těsně po svém jmenování kardinálem.

Tento nejslavnější anglický konvertita bude blahořečen svatým otcem Benediktem XVI. 19. září při jeho apoštolské návštěvě Velké Británie.

ÚKLID KOSTELA PŘED POSVÍCENÍM

Prosíme, přijďte v sobotu 4. září od 9 hodin a pomozte před posvícením uklidit kostel v Novém Strašecí.

P.Antonín Ludvík Stříž (1888–1960)

6. srpna uplyne 50 let od smrti tohoto, pravděpodobně nejproslulejšího novostrašeckého kaplana a později faráře.

NOC KOSTELŮ 2010

V letošním roce se novostrašecká farnost poprvé připojí k této akci v pátek 28.května  21-23 hod.

 

NabízímeVám:

- prohlídku kostela, liturgických předmětů a oblečení při zvuku historických varhan

- krátký koncert duchovní hudby v podání Chipo Hynkové a Heleny Havlíkové

- možnost rozhovoru s duchovním správcem a farními lektory

- ochutnávku mešních nepřislazovaných vín na faře

Modlitba za národ a jeho představitele

Všemohoucí věčný Bože,

na přímluvu svatého Václava,

dědice české země,

přijmi naše prosby za ty,

kteří nám vládnou: dej jim ducha

moudrosti a prozíravosti;

ať respektují Tvůj spravedlivý řád,

hájí lidskou důstojnost

a život každého člověka

od početí až do přirozené smrti;

ať podporují zdravou rodinu založenou

na celoživotním věrném

svazku muže a ženy;

ať poctivě spravují svěřený majetek

a svým jednáním dávají

dobrý příklad celé společnosti;

ať jsou zodpovědní vůči dalším

generacím, probouzejí touhu po dětech

a jejich dobré výchově.

Nás pak naplňuj Svatým Duchem

a veď ke svědomitosti,

abychom svým životem přispívali

ke šťastné budoucnosti národa

a zodpovědně rozhodovali.

O to prosíme skrze Krista,

našeho Pána.

Amen.

KVĚTEN-MĚSÍC PANNY MARIE

V katolické tradici patří odedávna květen k měsícům, kdy s větší intenzitou uctíváme Matku Boží.

Stanovisko českých a moravských biskupů k mediální kritice Benedikta XVI.

Praha. Ve dnech 20.-21. dubna se konalo plenární zasedání ČBK, která si zvolila nové vedení. Předsedou biskupské konference se stal pražský arcibiskup Dominik Duka. Biskupové se na svém zasedání zabývali mimo mnoha jiných otázek také postojem k mediální kritice papeže Benedikta XVI. a vydali v této věci následující prohlášení:

Benedikt XVI. o odkazu Otce kardinála Tomáše Špidlíka

„Celý život jsem hledal Ježíšovu tvář, a nyní jsem šťastný a klidný, protože odcházím, abych Ho uviděl“.

Málo pancéřový panzerkardinal ?

Ratzinger se k útokům

výborně hodí. Benedikt XVI.

se stal zosobněním toho, co

křesťanství může nabídnout

světu, co ho může změnit,

ba přesněji zachránit na

začátku třetího tisíciletí.

   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10