Stránky farnosti Nové Strašecí
Navigace: Články » Sv. Cyril a Metoděj

Sv. Cyril a Metoděj

Sv. Cyril a Metoděj

Svatí bratři Cyril (827 - 869) a Metoděj (815 - 885), známí jako apoštolové Slovanů, se narodili v Soluni (Thessalonica). Přestože patřili do hodnostářské rodiny, zřekli se světských ctností a stali se knězi. 

Žili v klášteře na Bosporu, když je Chazarové poslali do Konstantinopole pro křesťanského učitele. Byl vybrán Cyril a jeho bratr ho doprovázel. Naučili se chazarštinu a změnili mnoho lidí. 

Brzy po misi Chazarů následovala žádost Moravanů o evangelického kněze. Němečtí misionáři mezi nimi již pracovali, ale neúspěšně. Moravané si přáli učitele, který je může naučit číst a vést bohoslužbu v slovanské řeči. Díky znalosti jazyka byli vybráni pro tuto práci právě Cyril a Metoděj. Při přípravách Cyril vynalezl písmo a s pomocí Metoděje přeložil Evangelium a potřebné liturgické knihy do slovanštiny. Na Moravu odešli bratři v roce 863 a pracovali zde čtyři a půl roku. I přes úspěch na ně Němci pohlíželi s nedůvěrou. Za prvé proto, že přišli z Konstantinopole, kde byl obecný rozkol, za druhé proto, že vedli bohoslužby ve slovanském jazyce. 

Proto byli bratři předvoláni do Říma papežem Mikulášem I., který však zemřel před jejich příchodem. Jeho následník, papež Hadrián II., je přijal vlídně. Přesvědčen jejich pravověrností  schválil jejich misijní činnost, posvětil slovanskou liturgii a vysvětil Cyril a Metoděje na biskupy. Cyril se však na Moravu nevrátil. Zemřel v Římě 4. února 869. 

Na žádost moravských princů Rostislava a Svatopluka a slovanského prince Kocela z Panonie, papež Hadrián II. vytvořil arcidiecézi Morava a Panonie, nezávislou na německé církvi a ustanovil Metoděje jejím arcibiskupem. V roce 870 král Ludvík a německý biskup povolali Metoděje na církevní sjezd v Řezně. Zde byl sesazen a zatčen. Po třech letech byl osvobozen na příkaz papeže Jana VIII. a znovu ustaven arcibiskupem moravským. 

Se zapálením začal šířit víru mezi Čechy a také mezi Poláky na Severní Moravě. Brzy ale byl povolán do Říma znovu v důsledku obvinění německého kněze Wichinga, který zpochybnil jeho pravověrnost, a nesouhlasil s použitím slovanštiny při liturgii. Papež Jan VIII. však na žádost posvětil slovanskou liturgii, avšak s nařízením, že svatá mše musí být čtena nejdřív v latině a pak ve slovanštině. Wiching byl mezitím jmenován jedním ze sufragánů biskupa Metoděje. Pokračoval v odporování svému metropolitovi a šel až tak daleko, že psal padělané papežské listy. Papež ale byl přesvědčen, že byly falešné. Metoděj šel v té době do Konstantinopole a s pomocí několika knězů ukončil překlad Písma svatého, s výjimkou Knihy Makabejské. Přeložil také "Nomocanon", tj. řecké církevně-civilní právo. Metodějovi nepřátelé nepřestávali útočit. Jeho zdraví bylo podlomeno vleklým bojem a zemřel 6. 4. 885, doporučujíce jako svého nástupce Gorazda, moravského Slovana, který byl jeho žákem. 

Původně byl svátek Sv. Cyril a Metoděje oslavován v Čechách na Moravě 9. března, ale papež Pius IX. toto datum změnil na 5. července. Papež Lev XIII., svým encyklickým "Grande Munus" ("velký dar adresovaný všem") ze dne 30. září 1880 rozšířil svátek pro celou církev. Latinská církev, na rozdíl od té ortodoxní, slaví svátek Sv. Cyrila a Metoděje 14. února.

Minispolčo pro dívky

pondělky 16:30 až 18:00

říjen až červen 2020

parte P.Peterka.pdf (dokument Adobe PDF)parte P.Peterka.pdf

Foto z pohřbu P. Peterky: zde